brh7:

Sep. 14th, 2017 11:38 am
[personal profile] vasconica
* Bráhuí báşágal ná sí-o-domíko o bunyádí ŧeđí Látíní báşágal ná nomíko báşá e, o tene án allambáşá as e. Inđíá Industán Baerak Nişán Rájí saot : Dárulukúmat Daelí Bhallá Şár Mumbaí Sarkárí bolík Indí, Angrezí Elo bolík Ásámí, Bangálí, Kánađ, Maláyálam, Maráŧí, Támil, Telugú, Panjápí, Sindí, Gujrátí, Urdú Hukúmat Nizám Vafákí Párlímání Vazír Ázum Manmohan Sing Sadar Prátibhá Paŧel Đaģár - Kulloí 7'amíko - Dír Ábádí aná andáza Zar Inđían Ruppaí Vaxt Inđíá Soelí Eşíá ná mulk ase. Đaģár ná kacc aná hisáb aŧ dá duniá ná aftamiko bhallá mulk e o ábádí ná hisáb aŧ iraŧamíko bhallá mulk e. Dáná dang ák soel ná kunđá Indí Zir , dekíalleng ná kunđá Pákistán o Arabí Zir , kutub ná kunđá Cín , Nepál o Bhúŧán , o deŧik ná kunđá Bangládeş o Barmá ton millira. Inđíá ná sáhil kilomíŧar míl e. Táríx Inđíá o dáŕton ganđok mulk átá báz mutkun o táríx ase. Andá đaģár duniá ná mutkun á taezíb átián asiŧ Sind Benŧ Taezíb ná bundar massune. Cár ballo dín , Indí Dín , Buddhmat , Jaen Dín o Sikh Dín andá đaģár ná toşa o. Dáŕán bedis Átişparstí , Yahúdí Dín , Ísáí Dín o Islám dá pára ģá Ísáí Sál tá avalíko pár aŧí dáng tálán massur o dá iláka ná dodrubeda e droşum tining aŧ kumak karer. Ázár á sál átá táríx aŧí dá iláka ná tákat ná bunjá o xuája ģák badal marisa bassuno. Vaxt as andí maxlúk zor alk o oftá jind án kas dá ráj á hukúmat kare, o vaxt as peşan ná zorávar ák julav karer o hukúmat e tená dúŧí karer. Aźdamíko sadí ŧí Inglistání ŧolí dáŕe zor alisá iná o nozdamíko sadí ná niám aŧí tíva mulk Angrez ná ģulámí ná ámác mass. Angrez ák avalsar to vápár ná pin á bassur vali andí maxlúk ná ten pa ten ná jeŕa ģátián fáida arfisá iláka e macciŧ macciŧ á tená naoábádí joŕ karisá karer. iskán Inđíá ná geştir başx Angrez ná naoábádí joŕ assur. aŧí jaí maxlúk Angrez e Inđíá ģán kaşşing o tená ájo bistár e dubar kaŧŧing kin xúní o baģávat as karer. Vali Angrez ná tákat ná mon á bevas massur o bá tissur. Dá besob á baģávat án pad Inđíá ģá Angrez Taxt aná mukammal ixtiár joŕ mass o dá Inglistán ná naoábádí as lekingá. Ájoí ná jod bístamíko sadí ŧí, Indí Rájí Gall ná ráhşoní ŧí, valdá zor alk. Dá daor aŧí piní á sarok Mohandas Karamcand Gándí ass ki besiláh jod ná mannok as ass. Ájoí ná jod ná guđsar aŧ Musulmán o Baxxál tá nátipákí ná savab án oŕe ábád Musulmánk jitá o mulk ase ná dává e karer. aŧí Angrez sarkár Inđíá e ájo kanning án must irá başx karer ki elo başx ta dása Pákistán ná pin aŧ cáingik. Sarkár o Hukúmat Inđíá ŧí dá vaxt á ná áín ráij e. Arásiŧ ná rid aŧ mulk e asi saekúlar o jamúrí o mulk as maroí e. Andá áín o mulk aŧí barjá sogav á jamúrí nizám ná savab án Inđíá dá vaxt á kull án ballá jamúrí mulk páningik ki oŧí ( Indrá Gándí ná na án abed) icco vaxt as márşallá laggitane. Miyánustumání Tálukdárí Inđíá dá vaxt á Baddhí karoká Ustumánk ná sargaram o básk ase. Oŕton avár o Soelí Eşíáí mulk átá gall aná am básk e. Kutub dekíalleng Pákistán Kutub Aoģánistán Kutub deŧik Cín Dekíalleng Pákistán Deŧik Bangladeş Soel dekíalleng Máldíp Soel Sirí Lanká Soel deŧik Burma Daelí Soelí Eşíá Soelí Eşíá ná mulk ák Bangládeş · Bhúŧán · Inđíá · Máldíp · Nepál · Pákistán · Sirí Lanká Vaxtas avár lekok Aoģánistán · Barmá · Indí Zir aná Inglistání Jazíra ģák · Írán · Tibbat Eşíá sarđaģár Eşíá ná mulk ák Aoģánistán · Armeníá · Ázarbáíján · Baeren · Bangládeş · Bhúŧán · Brunáí · Kambođíá · Cín Sáipras · Deŧikí Temor · Ģazá · Járjíá · Háng Káng · Inđíá · Inđoneşíá · Írán · Irák · Isráíl · Jápán · Urdun Kázaxistán · Koet · Kirģizistán · Láos · Labnán · Maleşíá · Máldíp · Mangolíá · Mayánmár · Nepál Kutubí Koríá · Omán · Pákistán · Filpáin · Katar · Rús · Saodí Arab · Singápúr · Soelí Koríá Sirí Lanká · Síríá (Şám) · Táíván · Tájikistán · Táílaenđ · Turkí · Turkamanistán · Baddhí á Arab riyásat  ák Uzbakistán · Vetnám · Yaman Soelí Eşíá Bangládeş · Bhúŧán · Inđíá · Máldíp · Nepál · Pákistán · Sirí Lanká Şivá ná but Indí dín Sanátana Dharma, Sanskrit bolí ŧí arásiŧ ná matlab e Mudám saloká Dín dá vaxtá sáŕí dín teŧí ģuŧŧ án mutkuná dín lekingik. Dá avlíko dín as ki oŧí Dubar vadí Manning ná xiál sáŕí as. Indí dín aŧí rúhání amal tá bház aemíat e (dunki zikr o Yogá kanning). Indí dín aŧí elo maxlúk ná amanna ģáte bardáşt kanning á zor şáģingáne. Indí dín aná mannok átá amanna e ki Rást ingá Xudá ná icc xáso o yaka o droşum as aff. Lass maxlúk ná amanna ná barxiláf, Indí dín aŧí asiŧ o yaka xudá as e. Vale, dá yaka á xudá (ki Bráhman pára ta) e bházá droşum teŧí páningik. Nirguná Bráhman xudá ná amo droşum e ki icc droşum aff ta. Xudá ná elo súrat ák (dunki Vişnú yá Şivá) andá asiŧŧá xudá ná elo başx yá droşum áko. Baxxál ák (Indí dín aná mannok ák) Gurú tá tiroxá sabax o elo pák á nivişt áte mannira, ki dáfteŧí Ved , Upanişad , Purána o Mahábharatá o Rámáyaná ná gídí kissa ģák sáŕí o. Bhagvad Gítá ná am dáfteŧí jitáo kadr ase. Baxxál ák mannira ki arkas tená karoká tekin zimmevár e, o asi zind aŧí karoká amal átá asar dubar vadí manning á oná baxt e gicen kek. Dád Karmá pára. Piní á Melá o Aíd ák Holí - rang o hatam ná melá Maháşiváratrí(Şivá Ratrí) - Şivá kin pák á nan Rámá Navámí - Rámá ná paedá manning ná de Krişná Jayántí - Krişná ná paedá manning ná de Raksábandhaná - ír tá o ílum tá niám aŧ karíbí ná dubar vadí manning Kumbh Melá - ar sál aŧí Inđíá ná cár şár aŧí ziárat guđđíko Ganeşá-Caturtí (Ganeşá Utsavá) - Ganeş ná melá Dassera - Rámá ná badí ná bádşá Rávaná án zor manning Navaratrí - Şaktí ná melá (Bangál aŧí) yá Rámá ná Rávaná ģán zor manning (Soelí Inđíá) Díválí - Laksmí o roşnáí ná melá Indí dín o Balocistán Hingláj Kálí Mátá ná hanken (Kalát) Aft Talár Inglistán Baerak Nişán Rájí saot Dárulukúmat Landan Bhallá Şár Landan Sarkárí bolí Angrezí Elo bolík Hukúmat - Nizám Áíní Bádşáhí - Bádşáhí Malká Aelizbat - Vazír Ázum Đaeviđ Kaemrún Đaģár Kulloí Dír Ábádí aná andáza aŧ) Zar Páonđ Isŧarling Vaxt Táríx Sarkár o Hukúmat Miyánustumání Tálukdárí Iraŧamíko Jihání Jang aná biná aná avalíko táríx á Jarmaní ná laşkar Polaenđ á julav kare. Oftá xiál as ki Bartáníá o Fráns jang akin tayár mafaror o ítgap aŧ jheŕa e kuŧŧifing ná tená ráhband á salor. Vale Bartáníá o Fráns ná vazír ázum ák, Aeđolf Hiŧlar e dhamkí tissur ki Polaenđ án tená faoj e kaşşi, arásiŧ e Hiŧlar mannitav. Satumbar ná táríx á aŕtomá ráj ák Jarmaní ná xiláf jang aná paŕav e xalkur. Jang aná esarí Şaş sál án rand, á, Jápán ná amaldár ák beşart jang e bá tining ná sanad á dazrand karer. Dáŕán jihán ná táríx aŧí ģuŧŧ án purxún á jang esar mass. Dá jang aŧí asi andáza seaŧ lakk án geş xalkat berán mass, aráfteŧí geştir maxlúk faojí allavesur. Irák-Koet Jang sob sahár ton Irák ná án ziát faojí laşkar, ŧaenk, haelíkápŧar o kiştí tá kumak aŧ, Koet á julav kare. Irá de aŧí Irák ná faoj tíva Koet á kaoza kare iná o tená hukúmat joŕ kare. Irák ná sadar Saddám Husen bíhár tissus us ki aga pen darí tákat as oftá dá julav o kaoza ná mon aŧí salís to o Koet şár e kabristán as joŕ karo. aŧí, Baddhá Ráj ná razá aŧ, mulk aná laşkar as Koet án Irák ná faoj e kaşşing kin julav kare. Vaxtas ki Irákí faoj Koet án peştammá to ining vaxtá án ziát tel aná dún te xáxar tissur, arásiŧ án bhallo kacc ase aŧ tel bemon vahing aŧí tammá. Dáŕán máhol aŧí bhallo kacc ase aŧ álúdgí mass; lakk á baeral tel zir aŧí avár mass o zir aná sáhdár te táván rasefe. Kábatulláh (Makká) Islám Arabistán án káŧum arfoko dín as e. Dáná mannok ák asi Xudá ( Alláh ) o oná gidrefoká kitáb Kurán á bávar tixira o Mohammad e Xudá ná guđđíko nabí mannira. Dá dín aná mannok áke Musulmán pára. Islám ná laozí matlab e tene Xudá kin başxíc kanning. Musulmánk tená dín e asi Xudá e mannoká dín tá guđđiko o sarjamá droşum mannira. Ofk mannira ki dá amo dín e ki arásiŧ e málav Ibráhím , Músá o Ísá tálán karera, o andá cirr aná guđđíko nabí Muhammad e ki dá dín e sarjam kare. Islám ná mannok átá xiál aŧ maxlúk must aná Xudáí kitáb o nabí tá kulav áteŧí badlí esune, andá xátirán Xudá tená guđđíko nabí e mon tis ke maxlúk e hakk aná kasar á ate. Ímán ná bunhişt ák Kurán páik ki ģuŧŧ Musulmánk asi Alláh, oná kulav (Kurán), oná maláik, o oná guđđíko nabí, o kiámat ná de á ímán ater. Musulmán tá ímán e ki Xudá maxlúk e rástí o hakk aná kasar á ating kin tená sarjamá kulav e tená guđđíko nabí (Muhammad) ná kunđá gidárefe. Dá kulav e maláik Jibráíl (andáza aŧ sál) aŧí macciŧ macciŧ á resefe. Xudá Islám ná bundarí amanna dáde ki Xudá asiŧ ase o oŕton kasas şarík aff. Xudá kin geştir (Alláh) ná laoz istimál marek vale bháza bolí teŧí Musulmánk pen laoz am istimál kera. Turkí bolí párokák Xudá e “Tann” pára. Kurán ná asi súrat as Xudá ná bárav aŧ páik ki “...Alláh tanyá e. Na o kasas e án vadí massune, na oŕán kasas vadí massune. Oná kacc aŧ pen kasas aff." Kurán Musulmán tá ímán e ki Kurán aŧí sáŕí ít ák Xudá ná jind aná o ki Jibráíl ton tená guđđíko nabí á gidrefe tá. Avalsar aŧí Mohammad o oná dost ( sahábí ) ák dáná áyat áke zubání yát karera, vale padá Mohammad ná jind aná zind aŧ dád likking ná biná karer. Kurán ná súrat o kulloí áyat o. Maláik ák Maláik átiá ímán ating am Islám ná asi bunhişt ase. Kurán páik ki maláik ák Xudá ná amo maxlúk o ki ar vaxt ibádat e ta kera. Andá maláik átá zaría aŧ Xudá tená kulav áte tená nabí tá kunđá mon tissune. O maxlúk ná túļbaş o ámál tá hisáb e am tixira. O kahing ná vaxt á bandaģ ná arváh e kaşşing am maláik asená kárem e. Muhammad Islám ná mannok átá ridaŧ Muhammad  Xudá ná gicen karoká guđđíko nabí e. O púskuno dín as tálán kattav, balke amo dín e sarjam kare arásiŧ ná paŕav e Ádum , Íbráhím, Músá, Ísá o elo nabík xalisá bassur. sál aná umr aŧí o tená xuŕk aná bandaģ áke páre ki Jibráíl oŕá bassune o Xudá ná kulav e rasefene. Kiyámat ná de Kiyámat ná de á ímán ating am Islám ná bunhişt ase. Musulmán tá ímán e ki Xudá kiyámat ná de e málav án gicen karene. Dá amo de e ki kahok ák ģuŧŧ valdá zinda kanningor, o arkas án oftá zind áná ámál tá hisáb maro. Andá de á faesla maro ki der bahişt á káik o der dozax á. Arkas ná júáník bház assur, o bahişt á mon tiningo. Arkas ná gandaí bház assur, od dozax á mon ittingo. Dín aná tamba ģák Islám aŧí ar Musulmán á lázum e ki dín aná panc tamba ģátiá amal ke. Dá panc tamba dá vaŕaŧ o: Kalma (Gaváhí) Ar musulmán á lázum e ki o avalsar dá manni o dá gaváhí e itti ki “Alláh yaka e, o oŕán bedis kasas ibádat ná hakdár aff o Mohammad Alláh ná gicen karoká rasúl (nabí). Dá kalma yá gaváhí Arabí bolí ŧí páningik ki dá vaŕ e: Aráfk ki málav Musulmán o, ofk ar niváz aŧí dá kalma e xuánira, o arkas ki púskun Musulmán manning xuáik od avalsar andá kalma e xuánoí marek. Niváz Musulmán tekin zarúrí e ki ofk pábandí aŧ de aŧí panc vaxt niváz xuánir. Ar niváz ná vaxtá Kábatulláh ná kunđá mon karoí tammik ki o Makká ŧí e. Niváz ar Musulmán á farz kanningáne, vale bház álíat (bímárí dá-e) ŧí başxingáne. Niváz aŧí Arabí bolí ná laoz xuánoí tammik ki geştir Kurán ná áyat o. Musulmánk niváz xuáning kin jitá o jága joŕ kera ki masít pára tá, vale masít án peşan am niváz xuáning marek. Masít áteŧí ar niváz án must báng ittingik ki asi vaŕ asená paŕav ase ki maxlúx niváz xuáning kin masít á barer. Roca Sál aŧí asi tú as musulmánk roca marera. Roca ná tú e Arabí bolí ŧí Ramzán pára. Dá tú aŧí sob sahúr án aļ şám aná báng iskán Musulmánk icc kumpasa o tene ar vaŕ aná gandaí án mur tixira. Zakát Ģuŧŧ Musulmán tiá zakát tining am lázum e. Ar Musulmán tená bistár aŧ tená mál áná 40'amíko başx e zakát kin kaşşik o tená cágiŕd ná zarúratmand (corí, ģaríb) áte ittik. Hajj Ar amo Musulmán ki sehat ta juán e Kábatulláh (Makká) ģá ining ná xarc e arfing kek, oŕá zind aŧí asi vár Hajj kanning lázum e. Hajj aná xás ingá ít áteán manaŧ as dádo ki Kábatulláh ná aft vár dángeng án aŕsengoí marek, şaetán kin joŕ karoká nişán e aft vár xal xaloí tammik o irá maş (Safá o Marvá) ná niám aŧ aft cakkar xaloí tammik. Işkinja raxt aŧí taŕí katab o baskí te asi elo ŧí sogav kanning kin ciŧ as marek. Işŧápú cuná tá guází as marek. Đaģár á xána joŕ kanningira. Asi cunko xal ya ŧikkarí as avalíko xána ŧí xassira valdá işŧápú karisá (asi nat e buŕzá torisá o elo nat á drikkisá) andá giŕd ingá xal yá ŧikkarí e nat aŧ xána án peşan xalera. Okán pad xal e iraŧamíko xána ŧí xassingik o andá vaŕ aŧ xal e nat aŧ xalisá peşan kaşşoí tammik. Andún karisá ģuŧ xána ģáte esar karoí tammik. Ģuŧŧ xána ģák ki esar massur to asi xána as e amo guázígir tená urá joŕ kek. Aga andá niám aŧí guázígir xána ģátá cişx lík as e lattáŕá, yá nat aŧ xaloká xal lík asená zí á salís, yá xassing vaxt á xal xána ģán peşan tammá, yá buŕz toroká nat şef đaģár á laggá to guázígir ná vár uşingik o elo cuná ná várí marek. Bráhuí báşágal ná bíst-o-nomíko o bunyádí ŧeđí Látíní báşágal ná daemíko báşá e, o tene án sarjambáşá as e. Janvarí ná tú Júlíáí o Gregorí sáldar áteŧí avalíko tú e, o Gregorí sáldar ná amo aft tú tián asiŧ as e aráftá de marera. Dá tú aná avalíko de Púskuná Sál aná De páningik. Đaģár ná Kutubí Nema ŧí dá sál aná kul án yaxx ingá tú e, o Soelí Nema ŧí ģuŧŧ án básuná tú e. Táríx Janvarí ná pin kasar darváza ná xudá ná pin án peştammáne. Dá pin aná bumpad Roman ná kunđá káik, o laoz darváza ģán allingáne - Janvarí sál aná darváza e. Vaxtí á Roman sáldar tú anás ass, ki kulloí de assur iŧí ta, o seļ e be tú á daor lekingáka. Andáza se aŧ ná xuŕk áteaŧ ná pad Bádşá sáldar aŧí Janvarí o Farvarí ná tú te şáģá o od túbeí sál de asená kacc aŧ kare. Eun to mutkuná Roman sáldar aŧí Márc sál aná avalíko tú ass vale yá ná daor (andáza ) aŧí Janvarí avalíko tú joŕ mass. án must sál tá hisáb irá átá pin teaŧ massaka aráfk Maí ná avalíko o Márc aná 15'míko táríx átiá zimmevárí te sambálára, o valdá dáfk Janvarí ná avalíko táríx án zimmevárí te sambáling şurú karer. Xás á dek Púskuná Sál aná De Haeŧí ŧí Ájoí ná De Amríka ŧí Márŧin Lútar King, ná De Musiŧamíko Duşambe Inđíá ŧí Jamhúr ná De Ásŧrelíá ŧí Ásŧrelíá ná De Inđíá ŧí Láb aná Melá Janvarí Gregorí sáldar aŧí sál aná avalíko de e. Sál aná esar manning aŧ drikk sál aŧí de baccira. Dáŕán mustíko de gidrengoká sál aná Dasumbar ná táríx e. Táríx Geştirí dekíalleng kunđ aná Yúrapí mulk ák Gregorí sáldar e dúí kanning án must Janvarí án sál aná biná e ŧahefesur. Dunki, Iskáŧlaenđ aŧí Iskáŧlaenđ aná Púskuná Sál aná biná e aŧí Janvarí án kanningá. Inglistán , Áirlaenđ o Bartáníá ná naoábádí teŧí aŧí Janvarí án sál aná biná e kanningá. Andá sál á Satumbar aŧí Gregorí sáldar e Bartáníá o oná naoábádí teŧí moní atingá. Janvarí án sál aná binák dá vaŕ aŧ massur: Vaenís Roman Taxt (Jarmaní) Ispen , Purtugál Praşşíá, Suíđan Fráns Soelí Naedarlaenđ Loren Naedarlaenđ ná Baddhá Iláka ģák (Kutubí) Iskáŧlaenđ Rús Tuskaní Bartáníá (Iskáŧlaenđ án abed) o oná naoábádík Kissa ģák Júlíáí sáldar avalíko vár ráij mass. Fránsis Bádşáh Fráns ná taxt e alk. Iskáŧlaenđ tená sáldar e Márc ná jága ģá Janvarí án kare. Cárls Iskáŧlaenđ ná Bádşáh mass. Rús aŧí mutkuná daor aná jága ģá daor aná istimál şurú mass. Mutkuná daor aná hisáb aŧ dá aŧí mass. Jáhn Purtugál ná Bádşáh mass. Avalíko aná biná o Landan aŧí dáná bahá, ki Yúrapí şár teŧí callengáka. ná avalíko cháp mass. Haeŧí ŧí Fránsí hákumí esar mass. Haeŧí maon ingá tá avalíko jamhúr o Amríka án pad Amríká Sarđaģár ná iraŧamíko ájo á mulk joŕ mass. Amríka () ŧí ģulám átá ating á rok laggá. Brukláin aŧí sarjam mass. Avalíko Poliş ŧappo járí kanningá. Jápán aŧí Gregorí sáldar e istimál kanning ná biná mass. Barlin aŧí malingá. Baddhá Bádşáhí ná Malká Vikŧoríá e Inđíá ná lekingá. Pánámá Kaenál ná Fránsísí joŕ kanning ná biná e kare. Bísto-panc mulk ná tajvíz karoká Yakdroş Vaxt e tenáí karer (vaxt iláka ģáte am) Kiúbá ŧí Ispen ná hákumí esar mass. Bartáníáí Inđíá ŧí sarkárí hisáb aŧ Inđíáí Yakdroş Vaxt e dúí kanningá. Avámí Cín aná bunhişt tixingá. Turkí ŧí Gregorí sáldar ná istimál ná biná mass. á bísto-şaş mulk dazrand karer. Baddhá Ráj aná kunđán maroká Kaşmír aŧí maroká xaer ráij mass. Inđíá o Pákistán ná niám aŧí jang esar mass. Yúrapí Ulus joŕ kanningá. Kiúbá ná Inkiláb aŧí Fíđal Kástro hukúmat á kaoza kare o e hukúmat án daŕife. Amŕíkí ŧíví tiá sigreŧ ná maşurí tiá pábandí laggá. Paerúí Baddhá Ráj aná avalíko Látíní Amríkí joŕ mass. e Niú Yárk ná avalíko maon ingá mayor joŕ kanningá. Gháná ná sifáratkár Kofí Annán e Baddhí Ráj aná kanningá. Yúrapí Bunjáhí Baenk aná biná mass. Yánzda mulk aŧí Yúro zar e moní atingá. Vadí marok ák Kahok ák Xás á dek Kissa ģák Kahok ák, Şahíd ák amo de ass, ará de Balocistán ná ase bahllo xaer xuá ase sum tá guácí kanningá. şahíd Sangat Saná aráde, aŧí Kolpur án beguá kanningásus. o bíst o şaş tú sarkárí kárindaģátá bandí ass. ode ŧí Turbat ná ilaka Murgáp aŧí şahíd kanningá. zálim ák sum Sangat na sína ģán kaşşisa oná ust e ðril karesur. andá de yání janvarí á şahíd saná sangat ton avár avár Ján Mámad Marí o Başkiyá Bugŧí e am şahíd kannigá. Jaogír (sifattí pin) pið aná amo serí ará geştir kunnińg án pad vadí mare. Arátam sáhdár yá bandaģ ase ná ust dá xátir án dír o bae, baff ki o aŕdeí beńguní án ziát kune. Guŕá dá pánińgik, ki filání “jaogíreńgáne”. Jaoláí ná tú Gregorí sáldar aŧí aftamíko tú e, o Gregorí sáldar ná amo aft tú tián asiŧ as e aráftá de marera. Dá Kutubí Nema ná kull án básuná tú tián asiŧ as e ( tírma ná iraŧamíko tú e), o Soelí Nema ná geştir iláka ŧí kull án yaxx á tú e. Đaģár ná Soelí Nema ŧí dá tú mosum ná hisáb aŧ Kutubí Nema ŧí Janvarí ná maŧŧ e. Táríx Málav dá tú aná pin aŧí ass o dá Roman sáldar ná pancamíko tú ass, amo vaxt á ki sál aná biná Márc aŧ massaka. Valdá ná vaxt aŧí sál aná biná e Janvarí án kanningá, o dá ná pin e badal kare o e ezáz tining kin oná pin á kare. Xás á dek Jápán aŧí asi mosumí dod as ki "xuáiş as kar" ná xuaşşí kanningik Kaeneđá ŧí Kaeneđá ná De Somálíá ŧí Ájoí ná De Belárús aŧí Ájoí ná De Filpáin aŧí Ájoí ná De Amŕíka () ŧí Ájoí ná De Venezuelá ŧí Ájoí ná De Aljeríá ŧí Ájoí ná De Arjanŧíná ŧí Ájoí ná De Bahámás aŧí Ájoí ná De Kolambíá ŧí Ájoí ná De Baeljíam ŧí Ájoí ná De Misir aŧí Inkiláb ná De Máldíp aŧí Ájoí ná De Paerú ŧí Ájoí ná De Jhallak páŧ aŧ joŕ marek o drassam yá kás áte taring o rotk joŕ kanning kin kárem ittik. Droşum o Başx ák Jhallak asi fuŧŧ aná kacco uşkuno páŧ ase aŧ joŕ carx ámbár marek. Andá páŧ e Sáráván aŧí tír o Jháláván aŧí dár pára. Şef e ta jhallak ná liŧŧik o buŕz aná kunđ e jhallak ná káŧum páningik. Dáná káŧum ná kunđá taeŧí val kunisá nişán marera, aráfte Sáráván aŧí şam, Jháláván aŧí for o Xárán aŧí zubán pára. Jhallak ná şef aná kunđ şill marek. Tír ná nema ģán buŕzá (buŕz án murģuní ná cáramíko başx á) irá or patano cár páŧ marera. Dáfte parra pára. Maxlúk dá parra ģátiá tená şaonk akin vaŕ vaŕ aná nakş nigárí kek. Geştir parra ģátiá xuting aŧ sáhdár ya pann o pull átá nakş joŕ kera. Kárem ná vaŕ Kárem karoká ná asi dúŧí drassam yá kás marera o elo dúŧí jhallak torok marek. Drassam yá kás átián macciŧ jhallak ná káŧum aŧí tirisá valdá jhallak e pherí as tiningik, aráŕán amo puŧ áteŧí val barisá kek. Val kunoká rotk áte avalsar jhallak ná parra ģátá zí án peŕisá kára, aráfte pahor pára. Vaxtas ki ziát massur to ofte avval dú á, valdá jhallak ná şef aná kunđá peŕira. Andun jhallak ná şef am pur mass to ofte malira o giŕik joŕ karisá asi jága ģá xuandí kera, aráfk áfşing o ganđik manning án baccira. Jhallak aŧ páhválí maxlúk şaonk aŧ toling ton avár carrengisá am kárem karisá kára. Laozánk o Cágiŕd aŧí Jága Jhallak ná báravaŧ Bráhuí ŧí cácá as are, ki: pherí kunek, píuno dastár ase ta Xalkí o şaer ase, ki: ŧikk o nadára ná jhallak ná tír á xavá e arfenuŧ káva í dír á Asi pen xalkí o şaer ase, ki: jhallak trang e ur zeb ján ná zah xuáfing zabar e cunká zahpán ná Jhallak ná Táríx Elo ráj áteŧí am jhallak ná đass o nişán millik. Dáfte am ur Guaffta Gidán Jihán Rang Jihán ná rang átá bábat cáindárí tá ambár. Monpanna ģá am Jihán Rang aná pin aŧ vanđ as sáŕí e, arásiŧ aŧí aŕde asi jitáo Jihán Rang as e sáŕí kanning ná ridband e unning yá oŧí radbadal kanning kin dáŕe in. Dá ambár aŧí pen jitáo vanđ as ŧahefing, yá sáŕí vanđ aseŧí pen rang as aviŕda kanning ná bábat cáindárí kin dá Ráhşon panna e xuán. Aft Talár Mehrgaŕh Jívaní Aemazon Ridband Maş · Dír · Sáhdár · Dod · Izm Jihán Rang as e gicen leking ná ráhband Arási sarhál aŧ Jihán Rang e, amo sarhál ná bábat niviştánk juán nivişta karok o berifok mare. Jihán Rang á sáŕí ganđ átián asit as am be-káŧum (xísun rang aná) maf, o annáftián asi niviştánk as am nemgađalo maf. Jihán Rang ná sarhál ná pin aŧ niviştánk aŧí cáindárí tá pakk manning ná bábat jheŕa calleng aŧí maf. Jihán Rang juán nivişta mare o oŧí radí maf. Gicená Jihán Rang ák Dá Jihán Rang áte Monpanna ģá sáŕí kanning kin gicen lekingáne: Aga kasas pen Jihán Rang as e gicen lekifing xuáik, yá Gicená Jihán Rang átá ridband án Jihán Rang as e kaşşifing xuáik to dá panna ná ítgap panna ģá tená salásoj áte aviŕda ke. Jihánzánt Jánjoŕí Jún aná tú Gregorí sáldar áteŧí şaşamíko tú e, o Gregorí sáldar ná amo cár tú tián asiŧ as e aráftá de marera. Jún amo tú e ki Kutubí Nema ŧí de aná roşnáí ģuŧ án ziát murģun marek iŧí ta, o Soelí Nema ŧí de aná roşnáí kull án guanđ marek iŧí ta. Đaģár ná Soelí Nema ŧí dá tú mosum ná hisáb aŧ Kutubí Nema ŧí Dasumbar ná maŧŧ e. Kutubí nema ŧí 21'amíko de iskán Jún aná tú hatam aŧí hisáb marek, okán pad tírma ná biná marek. Táríx Jún aná pin aná bumpad akin Roman şáir irá dalíl tissune. Avalíko dá ki dá tú aná pin Roman xudá ná pin án allingáne, ki ná arvat ass o Yúnání xudá ná amrang ass. Iraŧamíko dalíl dáde ki dá laoz aná bumpad laoz e, arásiŧ ná matlab e "kamsan ák", arásiŧ ("kamáş ák") ná capp e ki Maí akin cáingik. Jún dá giŕá kin am cáingik ki dáŧí barámk bház kacc aŧ marera. Asi dalíl asená rid aŧ, Jún aná pin ģán allingáne ki barám o álayál tá xudá ass. Andá xátirán bház ák dá tú aŧí barám kanning e baxt akin juán lekira. Áislaenđ aŧí xalkí kissa seŧí páningik ki aga Jún á sob sahár ton lúc mares o beşolis to bhallo vaí as ná marek. Xás á dek Ittihádí faoj ák ŧí daŕingár Filpáin aŧí Ájoí ná De Soelí Afríká ŧí Varná tá De Áislaenđ aŧí Ájoí ná De *

Profile

vasconica

April 2020

S M T W T F S
   1 234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930  

Most Popular Tags

Style Credit

Expand Cut Tags

No cut tags
Page generated Feb. 2nd, 2026 06:51 pm
Powered by Dreamwidth Studios